Vesnice
Počenice patří k několika vsím, kde stávaly hned dvě tvrze. Také
v Počenicích, které jsou 8 km severozápadně od Zdounek, stávaly dvě tvrze
("horní"
a "dolní"), z kterých se ale nic patrného nedochovalo.
HORNÍ
TVRZ
Poprvé se připomíná roku 1283 Mikuláš z Počenic a roku 1349 se po Počenicích
píše Zdebor a čtyři další osoby. Jiní spoludržitelé, mj. páni ze Šternberka
a Lukova, se uvádějí v následujících letech a statek byl tedy značně
rozdroben. Roku 1379 je předmětem prodeje dvůr, sad a kopec k němu patřící
a kopcem se může rozumět opuštěná tvrz (neznámo proč). Počenická tvrz
(zřejmě horní) byla vybudována v druhé polovině 14. století a je
poprvé doložena k roku 1409. Tehdy ji držel Linhart z Bořitova, který s
psal od roku 1391 z Počenic. Zdá se, že ve svých rukách soustředil větší
část vsi a obnovil, nebo postavil tvrz. Měl ale četné spory s Levíkem ze Slížan, který v roce 1416 s několika pomocníky
dokonce vtrhl v noci do počenické tvrze, střílel po Linhartovi a napadl jeho
ženu Dorotu ze Slezan (Slížan). Počenice byly rozdrobeny na několik
dílů, které drželi různí majitelé. Proto nepřekvapuje, že zde v 16.
století stály dokonce dvě tvrze. Ostatně toto rozdrobení se projevilo i v místní
církevní správě, neboť ve vsi byly již počátkem 15. století dva
kostely. V roce 1590 se připomíná horní tvrz jako pustá (s ní zahrada a
rybníček); definitivně vzala
zasvé po připojení příslušné části vsi k morkovickému statku.
Existenci horní tvrze dokládají nejen místní tradice, ale také mapa
stabilního katastru z roku 1827, která uchovává její utváření. Přibližně
pětiboký pahrbek s oblými rohy (průměr asi 15 m), který po ní zbyl, tvořil
větší část zahrady při domu č.p. 33 na horním, východním konci vsi.
Kromě centrálního pahorku byly údajně před rokem 1880 patrné hliněné
valy, jejichž materiál zpracovala místní nevelká cihelna. Obyvatelé domu,
který byl do tvrziště vestavěn, měli příznačnou přezdívku Valovští.
Z tvrziště dodnes nic nezbylo.
DOLNÍ
TVRZ
Dolní počenická tvrz stála v druhé části obce, kterou vlastnili místní
vladykové, z nichž se poprvé v roce 1283 připomíná Mikuláš z Počenic.
Za něj ale ještě tvrz nestála. V roce
1374 se zase připomíná Levík, v roce 1375 Aleš a v roce 1419 (někde je uváděno
1418) Filip z Počenic. Koncem 15. století se připomíná Václav Čech z Hrádku.
Písemně je tvrz doložena v roce 1568, kdy Jetřich Podstatský získal od
Mikuláše mladšího z Hrádku i Dolní Počenice vedle dosavadních Horních.
Oba díly vsi spojil v roce 1574 Nikodém z Bobolusk. V roce 1589 byly obě části vsi
spojeny a připojeny k Morkovicím. V letech 1570-1574 se uvádí tvrz jako pustá.
V 17. století dolní tvrz beze stopy
zanikla. Nevíme ani, kde stála. Možná někde u mostu přes potok Tišínku,
která oddělovala původně dvě vsi, obě snad s farními kostely. Jiné možné
místo pozdní "dolní" tvrze je při dvoře na jihozápadním konci
vesnice.
Kostel v Počenicích v jehož blízkosti stávala horní tvrz
|