Leží v těsném sousedství Uherského Hradiště na železniční trati Přerov - Břeclav. Rozsáhlé archeologické výzkumy, prováděné systematicky od roku 1948, prokázaly, že zde bylo v 9. století jedno z center velkomoravské říše, které vyrostlo v místech někdejší zemědělské osady ze 6. století.V době svého největšího rozkvětu soustřeďovalo značně rozvinutou a velmi pestrou řemeslnou výrobu ve více než 80 řemeslnických dílnách. V roce 1949 zde byly v lokalitě Na Valách objeveny základy kostela z 2. poloviny 9. století, dnes na tomto místě stojí Památník Velké Moravy. V jeho expozici se návštěvník může seznámit s výsledky dosavadních archeologických výzkumů celé rozsáhlé sídlištní aglomerace. V lokalitě Špitálky byly objeveny základy druhého velkomoravského kostela, pocházejícího z 50. - 70. let 9. století. Kolem něho bylo odkryto mimo jiné 38 kostrových hrobů většinou příslušníků vyšší společenské vrstvy s bohatou výbavou, v jednom z nich byl objeven známý stříbrný terčík se spodobněním sokolníka. Obě lokality byly vyhlášeny národními kulturními památkami a jsou přístupné veřejnosti. Dějiny povelkomoravské vesnice jsou spojeny s dějinami velehradského kláštera, jemuž středověká trhová ves náležela. Ještě v roce 1315 se nazývala Velehrad, od roku 1321 je užíván název Staré Město - Altstadt. Klášter zde vybudoval hospodářský dvůr, který sloužil k jeho zásobování. Po celá další století bylo Staré Město v úzkém vztahu se sousedním Uherským Hradištěm, neboť plnilo funkci jeho zemědělského zázemí. Jeho charakter se změnil až v 19. století, kdy výstavba Severní dráhy císaře Ferdinanda přinesla spojení s tehdejšími průmyslovými centry monarchie. Ve městě byly postupně vybudovány průmyslové podniky – cukrovar, cihelna, pila, továrna na výrobu barev aj. Od roku 1991 je Staré Město samostatnou obcí.
        Památník Velkomoravské říše - komplex archeologických objevů příslušejících Velké Moravě, v r. 1969 vyhlášen za národní kulturní památku. Otevřeno: duben-říjen 9.00-12.00, 13.00-17.00. Kostel sv. Michala z poloviny 13. století se samostatným karnerem stojí na místě velkomoravské rotundy patrně z 9. století