Květena patří k typickým středoevropským karpatským druhům, obohaceným o teplomilné druhy panonské oblasti a chladnější jihosibiřské oblasti (lilie zlatohlávek, vemeník dvoulistý, tužebník obecný, válečka prapořitá a.j.) i druhy náležející severské subboreální oblasti (šťavel kyselý, třezalka tečkovaná, toten lékařský, pšeníčko rozkladité, kapraď samec, papratka samice a.j.)
       Na západním okraji svého rozšíření zde rostou karpatské druhy - hvězdnatec čemeřicovitý, ostřice chlupatá a převislá. Z jihu Chřibů pronikají teplomilné druhy z oblasti panonské. Tak se k nám dostaly například hadí mor nachový, len žlutý, hvězdnice zlatovlásek, mochna bílá, plamének přímý aj. Stejnou cestou pronikly i druhy s těžištěm rozšíření na severním okraji Středomoří. Z dřevin jsou to např.: dub pýřitý, jeřáb břek, dřín obecný a kalina tušalaj, z bylin pak šalvěj přeslenitá, černohlávek dřípatý, medovník meduňkolistý aj. V květeně Chřibů jsou zastoupeny i druhy chladnějších oblastí: lilie zlatohlávek, vemeník dvoulistý, tužebník obecný, válečka prapořitá, šťável kyselý, třezalka tečkovaná, toten lékařský, kapraď samec, papradka samice…
      V Chřibech se vyskytují 3 vegetační stupně:
Bukodubový - od nížin do přibližně 400 m.n.m. s převládajícím dubem zimním nad bukem, s přimísenými habrem a jeřábem břekem. Keřové patro tvoří teplomilné druhy, ptačí zob obecný, svída krvavá, zimolez pýřitý, na vápenitém podkladu i dřín obecný. Z bylin jsou zastoupeny zvonek broskvolistý, hrachor černý, kostival hlíznatý, čerýš hajní atd.
Dubobukový - v rozmezí výšek 300 - 500 m.n.m. V stromovém patře převažuje buk nad dubem zimním, utroušen bývá javor mléč, lípa srdčitá. V podrostu jsou hojně kyčelnice cibulkonosná, violka lesní, mařinka vonná, ostřice chlupatá, strdivka jednokvětá aj. V jarním aspektu převažují hvězdnatec čemeřicovitý, lecha jarní atd.
Bukový - ve výškách od 400 m.n.m. V porostu dominuje buk, nezřídka v takzvaných holých bučinách, kde mimo buku nejsou žádné další druhy dřevin a i bylinný podrost je mimo jarního aspektu téměř potlačen a sporadicky se vyskytují jen samorostlík klasnatý, ječmenka evropská, šťável kyselý atd. Tento vegetační stupeň zaznamenává ve skladbě největší změny, kdy původní dřeviny jsou nahrazovány výsadbami monokultur nepůvodních jehličin, zejména smrků.
      Specifické podmínky jsou v lužních lesích kolem Moravy, kde díky vyšší hladině podzemní tvoří stromové patro vrbové olšiny, dubové jaseniny a topolovojilmové jaseniny. Typickými druhy jsou dub letní, jasan úzkolistý, jilm habrolistý a jilm vaz. V podrostu dominují česnek medvědí, kopřiva dvoudomá, popenec břečťanolistý, svízel přítula.
       Oblast Chřibů je téměř celá zalesněna. K hlavním dřevinám patří buk lesní, dub zimní, habr obecný, javor mléč a klen, lípa srdčitá. Část porostů byla v posledním století nahrazena smrkovými a borovými monokulturami.